Když se lidé sejdou, aby spolu hovořili, začínají většinou pár slovy o sobě, pro seznámení. Takže teď budu chvíli vyprávět o Sachmet a několika dalších zvířátkách, která zabydlila můj život a tudíž se občas budou objevovat i v mých příspěvcích...
Sachmet...
Sachmet je žena, která má radost ze života. Má radost z obyčejných věcí, ke kterým je velmi vnímavá - dotyk sluníčka, když ráno vyjde z domu, vůně kakaa, když muž někdy přinese snídani do postele, přátelský pohled, smích... To všechno dělá Sachmet šťastnou.
Sachmet má totiž ráda pohodu a veselo. Ráda zpívá a tancuje, přestože k tomu nemá nijak výrazné vlohy:) Ráda chodí mezi lidi, protože odmala vyrůstala v různých toulavých partách - samota jiná, než vyhledaná pro klid na přemýšlení jí vadí. Takže ji těší i návštěvy, vůbec jí nevadí chystat jim něco dobrého na zub a domácí pohodu.
Když už jsme u toho jídla - Sachmet má taky moc ráda sladké, spolehlivě jí spraví náladu. Černým pivem s nakládáným sýrem dobíjí energii. K dobrému jídlu si vychutná červené vínečko, nejlíp i s písničkou. A je totálně závislá na lentilkách:)
Sachmet miluje přírodu, nemůže bez ní být. Toulání v jakémkoliv počasí jí osvěží, dodá energii, pročistí hlavu. Kdykoli jí povinnosti delší dobu brání usínat pod hvězdami, poslouchat šumění lesa, cítit vůni borovic, rozhlížet se po dalekých obzorech, dívat se v noci do ohně, stýská se jí. Dokonce tak, že je ochotná vynést spacák před dům na zahradu...
Nadšeně si vychutnává tajemství, překvapení, nové zážitky, tvůrčí lidi.
Má ráda staré knihy, starý nábytek, staré tradice - prostě všechno, čemu čas neubral na hodnotě. Proto taky potřebuje smysluplnou, nezávislou a tvůrčí práci. A, jako každý, je moooc spokojená, když se jí práce daří, když vidí její výsledky, když je oblíbená.:)
Po práci Sachmet odpočívá při hudbě, kterou si přivezla z cest, při folku, nebo při klasice. Prostě ji nechává jen tak plynout okolo i uvnitř a evokovat obrazy. Ale s nadšením se pouští i do aktivních forem odpočinku, které vyžadují fyzickou námahu a rychlost Nezná nic lepšího, než cval na neosedlaném koni po rozoraném poli - rychlost, štěstí, svoboda... (Teda skoro nic...:)
Jsou chvíle, kdy Sachmet radost ze života prožívá do konečků všech nervových zakončení, nechává se jí přemoci a unášet mimo všechny hranice. Radost pomalu vychutnávaná i dravě nenasytná, spontánní, bezbřehá. Radost z letmého dotyku, tónu hlasu, pohledů, představ, vůně, vyprávění, fantazie. Radost sdílená.
Přesto nestaví svůj pocit životní spokojenosti na jednom člověku - spokojenost bez ohledu na okolnosti doutná někde hluboko uvnitř. Sachmet věří v Boha, v rodinu a v důležitost toho, co zanecháme v lidech, jejichž cesty se s našimi protnou nebo spojí. Asi taková je Sachmet.
Mamina...
Tedy mamina moje - říkala jsem jí tak jako prcek a nějak jí to zůstalo. Její prací je radit lidem, proto dovede naslouchat, vcítit se, potřebuje pomáhat, je tvrdohlavá, trochu plachá. Ale jen do té doby, než v ní nějaká situace probudí divoké předky - děda kováře a praděda Maďara a koňského handlíře. To je pak teda "fičááák"! Navíc když do ní vjede vztek tak se vrací ke svému rodnému moravsko-německo-polskému pohraničnímu nářečí (PŠÁÁÁ-KRRREV-HIMMMML-HERRRRRRGOT-ALELUJÁÁÁÁ-HRRROM-DO-TEBE-UHOĎ-TY-GYZZDE-JEDEN-ŠŠŠŠKARREDÝÝÝ)..... netřeba komentář :)
Bobr...
Bobr je bobr. Tedy pracovitý, přemýšlivý, družný, ale velmi samostatný živočich, který stále něco buduje, má rád vodu, s nadšením hlodá dobré věci a baví ho přemýšlet - ale nikoliv o více věcech najednou, protože je to muž:). Protože si zakládá na své nezávislosti, tak bude lépe, když se představí sám:). Patří mezi lidi, kterých si vážím a kteří můj život obohatili.
paní Berghammerová...
Neboli Bergie. Je Bobrova maminka. Jelikož zřejmě každý už viděl alespoň jeden díl seriálu o komisaři Berghammerovi, tak ji už víc netřeba představovat. No, snad alespoň jednou větou: Obětavá, výborně vaří, stále hovoří a dokázala by poradit i kosmotautovi, jak má provést nouzové přistání mezi masožravými mimozemšťany....
Ostatní zvěřinec...
Láska k přírodě se projevuje většinou i tím, že člověk má nějaké ty zástupce říše živočišné i doma. Psi nebo kočky bývají relativně normální členové rodiny.
Horší je, když se plazofil zabývá takovými problémy, jako jestli svůj chovný párek Elaphe taeniura (užovky tchajwanské), kterým jsem sama pomáhala z vajíčka, vyměnit za čtyři krásné ještírky - gekončíky noční...
A půlka krajty zas spokojeně bydlí u kolegy, který vlastní tu půlku druhou...
SACHMET... 
