Mýty Ugaritu

Krátká úvodní informace o mytologii Ugaritu. Přehled božstev.

Úvod do mytologie Ugaritu

Ugarit se nacházel na mapě od Kypru směrem na východ. Na tellu Raš Šamra byly nalezeny texty zaznamenané pěti druhy písma a v devíti jazycích. Ugaritský klínopis byl pouze konsonantní.
Mytologie – kontext s Biblí, pozadí obřadů v Kanaánu; avšak sami U. hovoří o Kanaáncích jako o cizincích. Často se v mytologii vyskytují stejné verše jako ve Starém zákoně.
Texty jsou členěny podle žánrů po čísly 1 – 9, mytologické texty mají číslo 1.

tabulka KTU 1.100
- uvádí dlouhý výčet božstev (kobyla uštknutá hadem obchází bohy a hledá, který jí pomůže)

KTU 1.148 (KTU – Ugarit)
RS 20.24 (RS – místo, Raš Šamra)
- kanovnický výčet bohů a pravidelných obětí

EL
- zápis il, vysl. Ílu, význam „bůh“; akkadský ekvivalent ílu, Enlil
- hlavní bůh, majestátný stařec, sídlil na místě MBK NHRM (pramen dvou řek), což bylo čistě mytologické místo
- měl chrám v Ugaritu na akropoli, našly se v něm i dvě sochy Dagana
- otec, stvořitel všech bohů, svrchovaný, milosrdný, rozhodující, otec let, býk, slitovný, „zákonodárný“...

BAAL
- zápis bˇl, význam „pán“; akkadský ekvivalent Adad (bůh bouře a deště)
- sídlil na Safonských výšinách (MRYN S.PN), které se nacházely na dohled od Ugaritu na sever
- chrám v Ugaritu, mezi jeho a Elovým chrámem byl dům velekněze, kde bylo nalezeno množství mytologických a školských textů
- bůh bouře, jezdí na oblacích, dává deště (proto vládne říjen - březen), „výkonný“

DAGAN
- zápis dgn, význam: a) ryba (dag) b) bouře (dagana- ar.) c) obilí (daga – hebr.); akkadský ekvivalent Dagan
- sídlil v Tutulu (TTL) na středním toku Eufratu asi 100 km od Ugaritu
- titulován jako Baalův otec

v Ugaritu oblíbená dubleta, „dvojbozí“

ANAT + AŠTARTA
- dvě bohyně lásky, války a vášně; akk. Anatu (ne moc známá) a Ištar
- sídlící v INBB (énu bábu = bez bran), mytologické místo
- Anat ráda létala, měla veliká křídla; pomocnice Baala, neuznávala zaběhlé řády panteonu, děsila i Ela (hrozila mu rozbitím hlavy...), možná teorie že El jejím otcem
- později bohyně sjednoceny na ATTARGATIS, možná i dříve byla jen jedna

JARÍH
- zápis YRH, bůh měsíce, akk. Sín
- sídlo na SV od Ugaritu v LRGT (Largatu); toto místo zmíněno v textech z Ebly jako sídlo boha NI-da-KUL (číst asi Adabal, Adad-Baal)
- zvažuje se i možnost chyby v zápisu – ne LRGT, ale UGRT, sídlil by tedy v Ugaritu (velmi podobné grafémy)
- možná jednotný s Baalem
- vzývají ho nomádi, orientují se podle měsíce, zajišťuje jim plodnost stád

RAŠAP
- zápis RŠP, bůh podsvětí; akk. Nergal, bibl. Rešef
- sídlo v BBT (Bibítu), nevíme, kde měl chrám
- míval ve městě pravidelně vyhrazenu jednu čtvrť
- válečnický bůh, malá úloha – střílí šípy nemocí po lidech
- mnohdy ztotožňován s MOTEM , velká úloha
- oblíbený bůh ugaritské královské dynastie

Z.IZ.U + KEMÓŠ
- zápis Z.Z. + KMT, bohové války; akk. Kamiš
- o Z.IZ.U nic nevíme
- sídlo v HRYT (skalní jeskyně)
- Kemóš spojován s bohem Kamis.u (bůh Moábců), patron Karchemiše (Kamisovo město)

AŠERATU
- zápis ATRT, manželka Elova, bydlí s ním či v každém zeleném stromě

MILKU
- zápis MLK, Malik – král; akk.Málikúma (pluralita všech králů, myšleno zemřelých, která je personifikována tímto bohem)
- z místa Aštaratu (ˇTTRT) na jih od Ugaritu, kde sídlili Amónci, jejich bůh se jmenoval Milkóm
- v jednom hymnu je ztotožněn s RPU (Rapiu), ve Starém zákoně jsou takto nazýváni lidé vymřelého národa velkého vzrůstu = zástupný název pro mrtvé

KOŠAR + HASÍS
- zápis KTR + HSS, paralelismus, všude spolu, asi 1 bůh
- akk. Ea, sídlil v Apsu, akvatický bůh námořnictví, kovářství, řemesla, zaklínání
- sídlo na Kaftóru (KPTR), dnešní Kréta
- bůh řemesel (chasís = chytrý, košar = zručný)
- sídlí za vodou, plaví se
- ochraňuje bohyni slunce Šapaš při noční pouti mořem v podsvětí

ŠAHAR + ŠALIM
- zápis ŠHR + ŠLM, sídlí v ŠMM (šamúma = nebe)
- Jitřenka a Večernice

HORON
- zápis HRN, bůh nehostiných končin, kde je vedro a hadi
- umí zaříkávat hady a škorpiony
- sídlí v MS.D

ŠAPAŠ
- zápis ŠPŠ; akk. bůh Šamaš
- bohové slunce a měsíce často v opačném rodě
- bohyně slunce, bývá poslíčkem bohů

MOT
- bůh smrti
- střídání sucha a vláhy díky střídání vlády Mota a Baala

Hlavní mytologické texty

Baalovský cyklus
- KTU 1.1 – 1.6
- mýty o Baalovi
- drobnější texty na KTU 1.7. – 1.11 rovněž pojednávají o Baalovi
- dělí se na tři hlavní příběhy

Boj Baala s Jamem
Jam je bůh moře a miláček Eův (starší bozi často měli v oblibě nějakého mladšího boha nebo příšeru). Vypráví o boji hrdiny Baala proti drakovi se sedmi hlavami. Jam dostane od Košara palác a začne si činit nárok na vládu nad světem, pošle posla k bohům ať mu vydají Baala. Ti to odsouhlasí, jen bůh Košar ukuje dvě zbraně – Vyháněče a Vymítače (synonymní). S jejich pomocí Baal Jama porazí. Aštarta ho vyzve k potrestámí Jama (vysušit, vypít, pošlapat...). Jam je poražen, Baal kraluje opět nad světem; možná si pak vzal Anat.
Příběh se liší od obdobných mýtů v tom, že Baal nemá podporu celého panteonu, jen jednotlivců. Možná měl „limited kingship“ stejně jako král Ugaritu. Část příběhu shodná s Izaiášem v Bibli.
LTN (látán) = livjátan, drak; pochází ze slova *lawtanu

Stavba Baalova paláce
Baal je oslavován na velké hostině (zřejmě po návratu z podsvětí). Všichni jedí a pijí – z poháru, který neviděla žádná žena ani bohyně. Družiník RDMN (řec. Radamantis – soudce v podsvětí).
Pak střih: Anat bojuje proti lidu od východu i od západu, krvavě je bije a moc se jí to líbí. Baal ji zavolá, ona přijde a mluví spolu o stavbě paláce pro Baala. Anat zajde za Elem a hrozí mu, že Baal jako pán země má mít palác. On se před ní zavře a volá že je spíš chlap než žena a že si tedy má nějak poradit. Anat uplatí Ašeru, Elovu ženu, a ta Ela přemluví. Baal smí mít palác a vládnout. Staví ho Košas a Hasís z drahokamů, pak jej vypálí napevno. Přemlouvají Baala ať si nechá udělat okno – jemu se moc nechce, protože okny může vejít protivník, bůh smrti.

Boj Baala s bohem smrti Motem
Mot se naštve že nebyl pozván na hostinu a trvá na tom, že Baal má tedy přijít na hostinu k němu do podsvětí. On jde, zastaví se na hranici života a smrti a tam zplodí s kravkou syna (jeho osud nejasný). Mot je žravý bůh, ale Baala nesežere, jen leží mrtvý na hranici života a smrti. Všude je sucho, Anat se ho vydá hledat. Najde Mota, zjistí co udělal aalovi – děsně se naštve, rozseká ho, přeseje, rozpráší. Pak se pojí s bohyní Šapaš, která v noci putuje podsvětím. Přinese Baala, dá ho Anatě a ta ho na zádech odnese do světa. Jde ho pohřbít, on však ožije.
Čeká ho boj s Motem, toho však nelze zabít. Skončí to remízou, oba padnou. Šapaš Mota okřikne, ať se spokojí s takovým výsledkem, že už to stačí jinak ho El potrestá. Baal vládne tedy světu živých, Mot světu mrtvých a Jam mořím.
V závěru hymnus na bohyni Šapaš.

Vyprávění o bozích hodných a krásných co se narodili Elovi ze dvou smrtelných žen
- jsou zde zmiňováni ještě bohové úsvitu a soumraku Šahar a Šalim, žrouti – proto musejí strávit 7 let na poušti...(?)
Svatba Jaríha s Níkal
- otec, pán léta mu ji nechtěl dát, nabízel náhradnice. Jaríh nakonec rodinu uplatí a vezme si ji; obsahuje hymnus na bohyně Kašarátu (duál, KTRT) – pečují o těhotenství, porod a nemluvňata.

Výklady mýtů - rituální (co dělá král), přírodní (př. děje), psychologické, fenomenologické...

Literatura:
Ondřej Stehlík: Ugaritské náboženské texty