Sachmet je slovo ze starého egyptského jazyka a označuje postavu (bohyni) mnoha tváří. V doslovném překladu je to „dáma vládnoucí lvům, před kterou se zlo třese“. Ve staroegyptské mytologii byla znázorňována jako lvice/kočka či žena s hlavou lvice v barvě poledního slunce, plamene. Egypťané věřili, že horký puštní vítr je dechem Sachmet. Jejím jménem byli rovněž označováni lékaři.
V podobě kočičí (Bastet) je ochránkyní domácího krbu a pohody, ochránkyně dětí, ochránkyně před hady a bohyně parfémů. Vyhřívá se a přede, přesto však má svá tajemství. Díky ní bývala dokonce kočkám prokázována čest mumifikace.
V podobu lvice se mění, pokud je donucena k obraně či pokud o něco usiluje – pak se stává válečnicí proti bezpráví. Na konci bitev se mohutně slavilo a pilo víno na počest Sachmet a pro uklidnění jí byla nabídnuta číše piva obarvená jako krev (ti ale znali triky:) ) - to aby se opila a opět se změnila v ochočenou a něžnou Bastet, ochránkyni...
Bastet byla označována za matku Dolního Egypta a Sachmet za matku Horního Egypta.
Sachmetin hymnus praví:
Mine is a heart of carnelian, crimson as murder on a holy day.
Mine is a heart of corneal, the gnarled roots of a dogwood and the bursting of flowers.
I am the broken wax seal on my lover's letters.
I am the phoenix, the fiery sun, consuming and resuming myself.
I will what I will.
Mine is a heart of carnelian, blood red as the crest of a phoenix.
Představuji si Sachmet jako osamělou lví siluetu uprostřed noční pouště, tajemnou, nad sebou hvězdné nebe dokořán, v neexistujícím oka mžiku na hranici časů minulých a budoucích.