Chci vanout volně jako větry z hor
a souznít jako měsíc na hladině
šumět štěstím jak huňatý bor
těšit jak chladná voda na pustině.

Chci žít hluboce jako horská řeka
k obzoru vlnky rozestřít
lehce se chvět jak ranní duha
barevné štěstí slunci vstříc.

Chci sálat jako žhnoucí láva
jiskřit jako kry dunící
vonět a vlát jako letní tráva
ZNÍT jako zvony zvonící.

Štěstí je záře nočních ohňů
co snímá tíhu dlouhých cest
ohňů, co hřejí:"Vítej doma,
a nech se vést až k lánům hvězd!"

Domov je jeden pohled
namísto řeky slov
je ruka v proudu podaná
skála co skrývá ryzí kov.

Sachmet je slovo ze starého egyptského jazyka a označuje postavu (bohyni) mnoha tváří. V doslovném překladu je to „dáma vládnoucí lvům, před kterou se zlo třese“. Ve staroegyptské mytologii byla znázorňována jako lvice/kočka či žena s hlavou lvice v barvě poledního slunce, plamene. Egypťané věřili, že horký puštní vítr je dechem Sachmet. Jejím jménem byli rovněž označováni lékaři.